Cílem přednáškového kurzu je představení středověké a raně novověké epigrafiky jakožto pomocné vědy historické včetně jejích přesahů k sousedním disciplínám, zvláště dějinám umění (jen okrajově se bude výklad týkat antické epigrafiky). Představena budou základní východiska oboru (definice, terminologie), nastíněny budou též jeho historické kořeny. Pozornost bude věnována jak jednotlivým epigrafickým nosičům, tak rovněž nápisů samotným (nápisová paleografie). Důraz bude kladen na také na praktickou stránku epigrafiky, pokud jde o terénní výzkum i archivní heuristiku (písemné prameny k epigrafickým památkám). Stranou nesmí zůstat ani poukázání na to, že je nutné epigrafické památky vnímat v kontextu vývoje písemné kultury, ba přímo jako její specifický projev.
Cílem předmětu je zprostředkovat prohloubené znalosti z praktické paleografie staršího období. Jedná se o dobu významných změn, pokud jde o užívaná písma (zvláště průnik humanistického písma), které však nalézaly teprve postupně cestu do českých a moravských pramenů. Základní náplní kurzu bude instruovaná četba vybraných textů a s tím související výklad paleografických, jazykových a obsahových jevů. Výběr se bude týkat širokého spektra různých textů jak po obsahové či formální, tak funkční stránce. Studenti se tak na jednotlivých seminářích setkají s běžnými typy textů, jako jsou listiny, listy otevřené, či účetní materiál, ale také rukopisné prameny literární povahy a v neposlední řadě také nápisové (epigrafické) památky.