Cílem předmětu je přiblížení vývoje československého prvorepublikového archivnictví a coby specifické nositele paměti a nástroje vědění. Československé archivnictví této doby je poznáno pouze skrze několik dominantní témat, které poutaly pozornost dosavadních badatelů (archivní rozluka s Rakouskem, tzv. archivní anketa, Státní archivní škola). Stranou zájmu stojí regionálních archivnictví - obecní, městské, velkostatkové - pro něž existuje rozsáhlé množství doposud v podstatě nevyužitého pramenného materiálu v centrálních fondech první československé republiky. V rámci kurzu tak dojde k představení tohoto materiálu, další práci s ním, spojenou s kladením vhodných otázek těmto pramenům. Dále bude věnována pozornost průnikům mezi archivnictvím a politikou - tomu, do jaké míry ideologické postuláty ovlivňovaly vznik a působení některých archivů. Konečně se dostane také na otázku socio-profesní struktury prvorepublikových archivářů v ČSR. Výklad bude kontextualizován na pozadí politického, hospodářské a sociálního vývoje střední Evropy meziválečné doby. Kurz by měl ve svém výkladu opouštět zažitá metodologická schémata české archivní historiografie a pokoušet se aplikovat současnou západoevropskou vědou praktikované přístupy kulturních, sociálních dějin a dějin vědění.