První část kurzu je zaměřena na obecné dějiny a jeho cílem je seznámit studenty podrobněji s vybranými aspekty problémy moderních dějin. Jsou jimi zejména ideologie, které zásadně ovlivnily vývoj v první i druhé polovině 20. století, následky jejich prosazení v konkrétních státech. Dále podstatné změny v mezinárodním postavení USA a SSSR po druhé světové válce a z toho vyplývající vznik izolovaného východního bloku a eskalace konfliktů studené války, v nichž se obě supervelmoci přímo či nepřímo angažovaly. S tím souvisí i vnitřní vývoj a pnutí ve státech za železnou oponou, ale i změny v zahraniční politice západních států. Rozpad východního bloku s sebou pak mimo konce studené války a světové bipolarity přinesl etnické konflikty, zejména v zemích bývalé Jugoslávie, ale i mezinárodní angažovanost ve válce v Iráku. Útoky v New Yorku pak znamenaly počátek tzv. mezinárodní války s terorismem, který má v dnešním globalizovaném světě široký dopad. Mimo nastíněných problémů budou součástí kurzu i záležitosti metodologické a historiografické. V druhém semestru je kurz zaměřen na české dějiny - zahrnuje období "dlouhého 19. století" - s důrazem na počátky a průběh formování novodobého českého národa na přelomu 18. a 19. století, společenský vývoj směřující k revoluci 1848/49, období tzv. bachovského absolutismu, na vývoj Rakouska jako konstituční monarchie, procházející postupným demokratizačním procesem až po zavedení všeobecného a přímého volebního práva, rozvoj české společnosti v 80. a 90. letech 19. století. Přednáškový cyklus pak vrcholí vznikem samostatného československého státu v roce 1918. Studenti se seznámí s hlavními problémy našich dějin tohoto období v širším kontextu dějin celé habsburské monarchie, jejího mezinárodního postavení a problematiky jejího vnitřního uspořádání. Zvláštní pozornost je věnována otázce národnostní, chápané v širším pojetí. Půjde o problematiku česko-německých vztahů uvnitř našich zemí, v habsburské monarchii i mimo ni, o upevňující se vztahy česko-slovenské, o vztahy k ostatním slovanským národům a o počátky vztahů česko-francouzských. Charakteristickým problémem tohoto období je i zápas o prosazování demokratických práv a politické emancipace všech společenských vrstev. Proto zvýšený důraz bude patřit vytváření občanské společnosti.